Průvodce sklípky Mikulova
Naučte se, co dělá sklípky v Mikulově jedinečnými. Jak se vytvářejí, co si dát pozor na a kde najdete ty nejlepší ochutnávky.
Nejjednodušší trasa Mikulovského kopce. Tři kilometry pohodlného kroku, která vás zavede k jedinečné kapličce a tradičním sklípkům s ochutnávkou místního vína.
Trasa vás čeká na malém parkovišti u kapličky Svaté Barbory. Najdete ho lehce — je to historická stavba přímo u vchodu do Mikulova z okresu. Chodník vede pozvolna vzhůru mezi vinicemi. Není to náročné ani v nejhorším počasí.
Měli bychom říci, že nejde o strmou stoupací cestu. Spíše to je pohodlná procházka po cestě, kterou znají místní už generace. Sklon je tak mírnější, že se na ni dají vydat i ti, co nejsou zvlášť trénovaní. Krásné na tom je, že ani tak neuvidíte jen monotónní terén — kolem vás rostou vinice, které se v závěru května už zbarvují do tmavě zelena.
Po asi padesáti minutách chůze se dostanete k samotné kapličce. Svatý Michal střeží Mikulov už více jak čtyři sta let. Stavba není velká — spíše intimní prostor s několika lavicemi. Místní ji ale milují a udržují ji. V květnu tu kvetou sasanky, které sem zanesl vítr a semena.
Výhled z místa je opravdu něco. Vidíte přes kopce až do vzdálených vinic, občas i do Rakouska. Spousta lidí si tady chvíli odpočine, vyfotí si krajinu a pak jdou dál. My vám doporučujeme udělat si pauzu. Sedněte si na lavičku, dýchejte a nechte se pohlcovat tím, jak jsou jižnomoravské krajiny v poledne krásné.
Cesta dolů z kopce vás zavede přímo k prvnímu ze dvou sklípků. Arendoval ho jeden muž z Mikulova, který tu vyrábí víno už třicet let. Není to průmyslová produkce — víno tu leží v lahvích a v betonu, který se ohřívá přirozeně. Když vstoupíte dovnitř, pocítíte typickou chlád a vůni. Je to jako vejít do historie.
Průvodce vám nabídne ochutnávku. Často jde o běžné bílé nebo červené víno, které se tu pěstuje desítky let. Někdy je to frankovka, někdy je to sauvignon. Pokud se vám líbí, můžete si koupit láhev za rozumnou cenu — není to restaurační přirážka. Můžete si ji vzít s sebou nebo si ji dát přímo tam u jednoho ze stolů v zadní části sklípku.
Po zhruba deseti minutách chůze dolů se dostanete k druhému sklípku. Ten je maličko větší a často tu najdete i malé občerstvení — chlebíček, sýr nebo paštiku. Není to fancy bistro, ale hospodské prostředí, kde se cítíte opravdu jako host. Průvodce zde je často žena, která tu pracuje roky a zná všechny vínogrady okolo.
Zbývá vám pak jen přibližně patnáct minut chůze zpátky do Mikulova. Cesta jde po značené trase a není na ní nic, co by vás zaskočilo. Je to ideální závěr — už jste nachodili, ochutnali jste, a teď se vracíte s příjemnou únavou a spoustou zážitků. Většina lidí si vezme fotky, příběh a možná i lahev vína domů.
Tento článek slouží jako informační průvodce trasou Půldenní okruh Svatého Michala. Informace vycházejí ze zkušeností cestovního experta a lokalních zdrojů. Podmínky na trase se mohou měnit s počasím, údržbou nebo sezónou. Před návštěvou si vždy ověřte aktuální stav cesty a otevírací dobu sklípků. Pokud máte zdravotní omezení, konzultujte fyzickou zátěž s lékařem. Každý návštěvník nese odpovědnost za svou bezpečnost.
Půldenní okruh Svatého Michala není nejslavnější trasou na jižní Moravě. Není na Instagram fotografiích a nejde o to, že by tu byly nejznámější sklípky. Ale je to cesta, která vám ukáže, jak to tady doopravdy vypadá. Místní kopce, místní víno, místní lidi. To, co zůstane v paměti dlouho poté, co zapomenete na počet kroků či nadmořskou výšku.
Pokud jste senioři a chcete si vychutnat vinařské tradice bez velkého sílení, toto je právě to. Pokud máte děti nebo vnoučata a chcete jim ukázat, kde se víno bere, vezměte je s sebou. Pokud chcete prostě krásný dubnový nebo květnový den strávit v přírodě s dobrým vinem — sem, do Mikulova, na Svatého Michala.
Zpět na seznam tras